|
|
Mediální ohlas Erbenovy nevadnoucí Kytice
Protasevičová, Alexandra ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací a kompilací mediálního ohlasu, který vyvolaly jednotlivé podoby Kytice Karla Jaromíra Erbena. Předmětem porovnání jsou mnohočetné recenze, počínaje těmi, které byly zveřejněné v tisku bezprostředně po prvním historickém vydání básnické sbírky, následované reakcí na divadelní inscenaci v divadle Semafor v roce 1972, až po reakce na modernější zpracování z roku 2009. Pro další vhodné srovnání bylo zvoleno divadelní představení v Národním divadle, které mělo premiéru v roce 2019. Práce se zaměřuje také na filmovou tvorbu, a to konkrétně Kytici v režii F. A. Brabce z roku 2000. Cílem diplomové práce je zodpovědět otázku, jakým způsobem se jednotlivé verze Erbenovy Kytice liší, a co výrazné odlišnosti způsobuje. Další otázkou je, proč umělci cítí potřebu se k dílu vracet a reinterpretovat příběh dle svého uvážení. Práce je kriticko- historickou analýzou, přináší pohled mediální, ale i kulturně-politický, se zaměřením na osobnostní rozměr.
|
|
|
Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím
Frank, Lukáš ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím mapuje cestu existenciální povídky Kain Bohumila Hrabala, přes novelu Ostře sledované vlaky, oscarový film stejného názvu až k divadelním adaptacím, které byly zdramatizovány různými lidmi. Do práce je zahrnut i mediální ohlas a porovnání podobnosti knih, filmu a inscenací. První část práce se zabývá teoretickým vymezením literárních žánrů, konkrétně povídky a novely. Ze žurnalistických žánrů je teoreticky popsána recenze a kritika. Definována je filmová a divadelní adaptace a popsána dramatická stavba filmového díla. Druhá část představuje život a dílo spisovatele Bohumila Hrabala a je podrobněji zkoumán jeho osobitý styl psaní. Další části jsou věnovány vždy konkrétnímu médiu, které text nese. Nejprve je analyzován text existenciální povídky Kain, následuje novela Ostře sledované vlaky včetně mediálního ohlasu v dobovém tisku, na tu navazuje oscarový film Ostře sledované vlaky, jehož součástí je i životopis režiséra Jiřího Menzela a kapitola věnovaná samotnému předávání Oscarů. V závěru těchto kapitol je srovnání knižní předlohy s filmem. Jako poslední je popsán vznik divadelní inscenace Ostře sledovaných vlaků, jsou zmíněny všichni autoři dramatizace a divadla, která představení...
|
|
|
Literární, filmová a divadelní tvorba Zdeňka Svěráka a její dobový mediální ohlas
Procházková, Andrea ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Literární, filmová a divadelní tvorba Zdeňka Svěráka a její dobový mediální ohlas se zaobírá osobností a dílem jmenovaného umělce. V první kapitole objasňuji pojem mediální ohlas a způsob jeho výzkumu, v následujících částech jsou již zpracované konkrétní analýzy a jejich výsledky. Pomocí kvantitativní a kvalitativní analýzy jsem zkoumala tři vybrané internetové portály: idnes.cz, lidovky.cz a novinky.cz v letech 2011 - 2016. Z těchto zdrojů jsem čerpala takové mediální obsahy, které se týkaly osobnosti a tvorby Zdeňka Svěráka. Ze získaných dat jsem pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťovala četnost výskytu zkoumaných mediálních textů, oblast tvorby, jíž se věnují, přítomnost vlastního názoru či hodnocení žurnalisty (příp. postoj redakce) a způsob, jakým je na dílo známého umělce pohlíženo. Pomocí kvalitativních metod jsem získávala informace o názorech na osobnost Zdeňka Svěráka a jeho tvorbu z pohledu zkoumaných mediálních serverů, ale také čtenářů a publika umělcových filmových a divadelních počinů. V poslední části se věnuji kvalitativní analýze rozhovorů se Zdeňkem Svěrákem, včetně mého vlastního, a pro možnost srovnání zjišťuji, jakým způsobem si buduje povědomí o sobě sama a mediální obraz přímo tento mnohostranný umělec.
|
|
|
Poselství a mediání ohlas na návštěvy dvou papežů v Československé federativní republice a v České republice ve světle jejich veřejných projevů: Jan Pavel II. - 1990,1995,1997 a Benedikt XVI - 2009
Krupa, Adam ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Návštěvy papeže patří mezi důležité společenské, politické, ale i mediální události. Papež vždy přijíždí do hostitelské země s předem danou agendou, ne nepodobnou té u státních návštěv politiků. Centrem veřejné části agendy jsou papežovy proslovy. Cílem této práce je analýza poselství, která dva papežové ve svých návštěvách Československa a České republiky prezentovali národu i světu. A také to, jakým způsobem média tato poselství uchopila, interpretovala a přinesla svým publikům. Z výsledků vyplývá, že papeži zdůrazňovali řadu témat od duchovní obnovy, návratu k tradicím, reorganizaci církve až po připomínku křesťanství jako základu evropské kultury. Média ovšem tyto rámce z velké části ignorovala, protože ani použití rámců nezaručuje preferované dekódování. Analýza vybraných periodik ukázala, že nejlépe šířily papežská poselství Lidové noviny, tedy list, který je zaměřen na silné názorové texty. Což je o to překvapivější, protože Lidové noviny stavěly na tradiční antikatolické tradici. Úzce zaměřený Katolický týdeník poselství nešířil v takové míře. V případě mainstreamové Mladé fronty Dnes převládla forma návštěvy nad obsahem a hlavní roli hrály technické aspekty akce a další zajímavosti. Návštěvu Benedikta XVI. vyhlásil list jako "akci roku", což do značné míry vypovídá o stylu informování o...
|
|
|
Mediální ohlas trilogie Lichožrouti Pavla Šruta a Galiny Miklínové
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu knižní trilogie Lichožrouti Pavla Šruta a Galiny Miklínové. Teoretická část se nejprve zaměřuje na definici pojmů literární kritika a autorská pohádka. Literární kritika je detailněji rozebrána v souvislosti s literární reflexí knih pro děti a mládež. Autorská pohádka je definována ve vztahu k Lichožroutům a jim podobným dílům. Součástí je i charakteristika zpracovávaných médií, která byla vybrána tak, aby poskytla co nejucelenější pohled na mediální ohlas knižní trilogie. K analýze tak byla použita kulturní periodika A2, Host, Tvar a Týdeník Rozhlas. Z denního tisku jsou zařazeny Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES, jako zástupce zpravodajských webů Aktuálně.cz a Der Tagesspiegel. Součástí práce jsou také medailony obou autorů trilogie, Pavla Šruta a Galiny Miklínové, včetně charakteristiky jejich mnohaleté spolupráce. Závěrečná pasáž teoretické části je věnovaná přímo knižní sérii Lichožrouti. Praktická část bakalářské práce mapuje mediální přijetí knih ve zpracovávaných médiích. Analýza je rozdělena podle jednotlivých dílů trilogie a je detailněji zaměřena na literárně-kritické texty. Do práce je také zařazen rozhovor s ilustrátorkou knižní trilogie Galinou Miklínovou.
|
|
|
Mediální ohlas knih pro děti a mládež s tematikou stejnopohlavních párů v českém prostředí
Dlouhý, Jan ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje mediálnímu ohlasu knih pro děti a mládež, ve kterých se objevuje téma stejnopohlavních párů. V teoretické části vymezuje literaturu pro děti a mládež, autorskou pohádku jako jeden z jejích žánrů, a soustředí se na současnou českou tvorbu pro děti a mládež. Zabývá se i zobrazením homosexuality v moderních českých literárních dílech. Praktická část práce představuje čtyři vybrané knihy, ve kterých se objevuje téma stejnopohlavních párů a podává profil jejich autorů, popřípadě překladatele, a nakladatelství, ve kterých v tuzemsku vyšly. Dále pak mapuje a následně analyzuje mediální ohlas těchto knih v českých masových médiích. Součástí bakalářské práce je rozhovor s Ondřejem Moravcem, autorem jedné z vybraných knih, věnující se vzniku jeho knihy a problematice zobrazování homosexuality ve tvorbě pro děti a mládež v Česku.
|
|
|
Profil nakladatelství Paseka a jeho mediální obraz (1990-2018)
Šimková, Karolína ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
- si klade za cíl zachytit obraz nakladatelství Paseka, které založil Ladislav Horáček před více než třiceti lety, a jež má své pevné místo na českém knižním trhu. První část práce si klade za cíl seznámit čtenáře se základními pojmy a představit této části popsána počáteční léta Pasekou neodmyslitelně spjaty. Druhá část se zaměřuje především na ediční politiku Paseky, jež se vyvíjela spolu ovna působil ve funkci ředitele nakladatelství. Třetí část práce je zaměřena na současnou Paseku. Součástí této části je seznámení nynější ediční politikou, významnými autory, publikacemi i spolupracovníky, ale také se svými čtenáři. A konečně závěrečná, praktická část, představuje kvantitativní analýzu vybraných médií, jež referovala o Pasece v období po smrti jejího zakladatele Ladislava Horáčka,
|
|
|
Mediální obraz nakladatelství Knižní klub (1992-2018)
Ročková, Anna ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz nakladatelství Knižní klub (1992-2018) se zabývá tím, jak o nakladatelství Knižní klub referovala vybraná česká periodika. V první části je popsán vývoj knižního a nakladatelského trhu, a to od počátku rozvoje knihtisku přes všechna historická období, která český národ potkala. Další část diplomové práce je věnována samotnému nakladatelství Knižní klub a všemu, co s ním souvisí. Navazující kapitola pak mapuje všechny společnosti, které kdy Knižní klub během jeho působení na českému trhu vlastnily. Samotná mediální analýza je rozdělena do dvou velkých kapitol, a to dle období, v němž byla vybraná periodika analyzována. První z těchto kapitol se zaměřuje na léta od roku 1992 do roku 2013 a analyzována v ní jsou tištěná periodika, která v té době byla v České republice aktivní, druhá se věnuje medializaci nakladatelství Knižní klub v letech 2014 až 2019. V této druhé kapitole jsou analyzována kromě tištěných periodik i online média, jejichž vliv v těchto letech vzrostl. Pro získání výsledků byla využita metoda Kvantitativní obsahové analýzy, která je na počátku této druhé části analýzy popsána a vysvětlena.
|
|
|
Žánr fantasy v českých nakladatelstvích
Behenský, Petr ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá českými nakladatelstvími vydávajícími fantasy literaturu a stavem žánru fantasy na českém knižním trhu. Tuto situaci zkoumá skrze analýzu tvorby tří nakladatelství - Laser, Polaris a Straky na vrbě. Cílem bylo zjistit, jak se vyvíjel trh s fantasy literaturou během posledních deseti let, a porovnat úspěšnost jednotlivých nakladatelství a jejich strategií. V teoretické části se práce nejprve věnuje roli nakladatele na knižním trhu, a to především skrze vzájemné působení nakladatele jako podnikatele a jako nositele kultury. Dále popisuje současnou situaci panující na českém knižním trhu. V následující části je vymezen žánr fantasy, nastíněn jeho vznik a vývoj a také vývoj vydávání fantasy v České republice. Poté jsou představena tři zkoumaná nakladatelství, a to především s ohledem na jejich nakladatelské strategie. Praktická část srovnává fantasy tituly těchto nakladatelství vydané mezi lety 2009-2019 a jejich mediální ohlas v časopise Pevnost, v internetovém fanzinu FantasyPlanet, na stránkách internetové Databáze knih a v pravidelných žebříčcích prodejnosti Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Nejprve jsou představena jednotlivá média a formy ohlasu (recenze, uživatelská hodnocení, pozice v žebříčku) a následně analyzovány publikované tituly. Výsledky této analýzy...
|
|
|
Nakladatelství Labyrint a mediální reflexe edic Fresh a Raketa
Kubiková, Karolína ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu edic Fresh a Raketa nakladatelství Labyrint v kontextu vývoje nakladatelské praxe v České republice v devadesátých letech. Věnuje se také současné literatuře pro děti a mládež. Součástí práce je kritický ohlas na tři konkrétní díla, jedná se o knihy ze zkoumaných edic Tajemství oblázkové hory Báry Dočkalové, Robinson Petra Síse a Plyš Michala Hvoreckého. Nejčastěji bylo v médiích referováno o románu Plyš slovenského spisovatele Michala Hvoreckého. Nejméně příspěvků se věnovalo debutu Báry Dočkalové Tajemství oblázkové hory, který byl sice nominován na cenu Magnesia Litera 2019, nominaci ale neproměnil. Závěrečná část se věnuje unikátnímu projektu nakladatelství Labyrint, kterým je dětský časopis Raketa. Mediální pozornost přitahují zejména jeho tvůrci, ať už jde o majitele nakladatelství Joachima Dvořáka nebo šéfredaktorky Johanu Švejdíkovou a Radanu Litošovou. Kritická percepce časopisu se objevuje sporadicky, jedná se zejména o představení časopisu nebo jeho doporučení. Spektrum zkoumaných periodik je široké od zpravodajských webů a deníků až po kulturní a literární periodika Tvar, Host, A2 kulturní čtrnáctideník a katalog Nejlepší knihy dětem.
|
host ::
RSS.